Klub chovatelů králíka belgického obra a belgického obra albín

Zpravodaj klubu BO 2021

Obsah

Obsah

Úvod předseda klubu př. Pospíchal

Slovo jednatele př. Vrána

CVMK Přerov 2020

Katalog CVMK Přerov 2020

Můj příběh – př. Hošková

Tvrdý chléb ne – př. Hošková

Zpráva registrátora klubu př. Krátký

Zpráva pokladníka klubu př. Marian

Speciálky při CV, samostatná speciálka, pravidla o nej, chovatele

Naši jubilanti

Stanovy klubu

Seznam členů

Úvodní slovo předsedy klubu

Vážení přátelé,

opět po roce se Vám dostává do rukou Zpravodaj Klubu chovatelů králíků Belgických obrů.

V uplynulém období bohužel nastala situace, kterou asi nikdo z nás nezažil. Opatření  a panika ohledně šíření viru COVID  poznamenala celou sezonu 2020. Veškerá spolková činnost byla omezena, výstavy proběhly jen na místní , popřípadě okresní úrovni, z vrcholných akcí proběhla jen CVMK v Přerově. Klub úspěšně reprezentovalo několik našich členů, blíže poreferuje jednatel př. Vrána, který se též zúčastnil. Další výstavy, včetně naší klubové speciálky, která se měla konat v listopadu při CV v Lysé, byly zrušeny. Spousta z nás, tak neměla kde předvést svoje špičková zvířata a pochlubit se jejich kvalitou. Snad se Vám povedlo svoje odchovy odprodat zájemcům a tím alespoň částečně pokrýt náklady na náš náročný koníček.

Rok 2020 byl poznamenán i dalšími událostmi nepříznivými pro chov belgičáka. U několika našich členů se objevila v chovu myxomatóza a to i přes vakcinování. Králíci hynuli s typickými příznaky. Je třeba pamatovat na to, že i zde tradiční nepřítel posiluje a vakcinovat včas, podle doporučeného schématu a nejlépe monovalentní vakcínou. Zde se určitě nevyplatí váhat a šetřit. To platí i pro mor králíků.

Rána pro belgičáka přišla i ze strany Českého svazu chovatelů. Vyšel nový Vzorník plemen králíků a za mě je zde několik nešťastných chyb ve standardu našeho plemene. Bohužel naše vyjádření a připomínky měly být k přípravě, ale jaksi, nebylo se k čemu vyjadřovat, když nám nikdo nepředložil znění. Jen pro zajímavost se mrkněte v kolika barevných rázech je podle vzorníku Belgický obr chován. UOK chovatelů králíků si ke konci roku sama schválila i nový Registrační řád platný od 1.1.2021, krátce byl vyvěšen na svazových stránkách, pak jej stáhli.

I tento nový řád se dotýkal Belgického obra, konkrétně barevného rázu železitého. Vznášeli jsme připomínky a nejen náš klub. Bylo tam mnoho pochybení i po stránce procesní, tak snad dojde k nápravě.

Takže nic moc pozitivního v loňském roce. Ale přesto fungujeme a chováme dál. Snad ten letošní rok 2021 bude lepší a momentální situace ve společnosti kolem viru COVID  odezní a vše se vrátí k normálu. Snad se budeme ve zdraví moci věnovat našim svěřencům a brzy se potkáme na nějaké výstavě, nebo jen tak na přátelské návštěvě.

Přeji Vám všem pevné zdraví a spoustu radosti a úspěchů ve Vašich chovech.

Předseda klubu př. Bohumil Pospíchal

Slovo jednatele

Rok se s rokem sešel a rozesílám nový zpravodaj. Nejraději bych psal, jak dopadli naši králíci na výstavách, kdo získal nejvíce ocenění, ale rok 2020 byl pro chovatele zvláštní. Z důvodu nemoci Covidu 19 a s tím spojená vládní nařízení a opatření se v ČR a i mimo ni uskutečnilo velice málo výstav a od října 2020 již se nekonali žádné. V průběhu roku jsem Vás informoval o zrušení naší speciálky a tím i výroční členské schůzi a veškerá naše komunikace probíhala pouze přes počítač nebo po telefonu.

Jediná velká výstava, která se podařila a stihla obeslat i našimi členy byla CVMK v Přerově ve dne 19.-.20. září 2020, kde nás výborně reprezentoval př. Yonash, který získal 3 čestné ceny. Dobře si vedl i př. Suchánek a já př. Vrána, kdy jsme oba dostali jednu čestnou cenu. Více se rozepíši v příspěvku CVMK. Pro nás tato akce znamenala příspěvek od ČSCH ve výši 1830,-Kč.

Další nemilé oznámení přišlo od př. Jaromíra Šilhánka, který pro zhoršené zdraví ukončil svůj chov belgičáků a tím i členství v klubu. Z klubu také na vlastní žádost odešel náš poradce chovu př. Jiří Patras, který se neshodl s názorem většiny ohledně nového registračního řádu a jako poslední z klubu odešel př. Miloslav Straka a to z rodinných důvodů. Pozitivní zpráva byla, když mě kontaktovalo několik nových a také staronových chovatelů, kteří se od ledna 2021 stali našimi novými členy. Jmenovitě př. Michálek z Šilheřovic a navrátilci př. Zdeněk Oborný a př. Jan Obdržálek. Takže naše základna činí 31 členů z čehož jsou 4 čestní členové. Mezi ně jsme nově zařadili našeho dlouhodobého člena, který léta reprezentoval náš klub př. Jaromíra Šilhánka. A ještě, bych chtěl popřát mnoho dalších let ve zdraví za náš klub př. Bohumilovi Menčíkovi, který letos oslaví své 90. narozeni.

Ohledně nového registračního řádu Vás již trochu informoval předseda př. Pospíchal, kdy v současné době jsme za klub podali také náš návrh na úpravu, kdy ÚOK má za úkol se vypořádat se všemi připomínkami a pro rok 2021 bude platit ještě stávající registrační řád. Své argumenty a obhajobu belgických obrů řádně prezentovala př. Hošková a své názory na nový registrační řád zasílala, jak vedení klubu, tak i na ÚOK.

Co se týká výstav, je rok 2021 zatím v otázkách, nikdo neví, co bude za týden. Pokud vše dobře dopadne, uskuteční se naše speciálka opět při CV drobných zvířat v Lysé nad Labem ve dnech 5.-.6. listopadu 2021. V rámci speciálky bude opětovně dohoda mezi klubem a pořadatelem, kdy na smlouvě se již pracuje.  Dále se bude konat CVMK v Přerově ve dnech 18.-19. září 2021. Jako poslední je v plánu v roce 2021 Evropská výstava drobných zvířat, kdy původní místo konání bylo zrušeno (Rakousko) a uspořádat tuto výstavu chce Polsko, ale nelze to prozatím potvrdit.

Během roku jsem Vás písemně nebo telefonicky informoval o zrušení speciálky a tím i o neudělení poháru za nejlepšího chovatele. Aby členové co vystavili na CVMK nepřišli o své úspěchy, mohou v roce 2021 do této soutěže použít výsledky za rok 2020, záleží, co pro ně bude výhodnější. Putovní pohár také zůstane v držení u posledního vítěze př. Suchánka.

Nakonec jsme pro Vás připravili malé překvapení, které posílám společně se zpravodajem, jak jste si mnozí všimli i tento je letos tenčí a tištěný jen doma na tiskárně. Všem přeji vydařenější rok a hlavně abychom ho prožili ve zdraví.

Za klub jednatel př. Jiří Vrána

CVMK v Přerově

Jedinou velkou výstavou, které se v roce 2020 konala, byla CVMK v Přerově ve dne 19.-20. září. Celkem bylo vystaveno 106 ks obrů včetně nedodaných. Za náš klub se výstavy zúčastnilo 6 členů. Nevíce nás reprezentoval př. Yonash, který obdržel 3 čestné ceny a to na BO divoké, železité a černé, kdy spolu se mnou jsme měli druhou nejlepší kolekci výstavy s 379,5b. Čestnou cenu dále získal př. Suchánek na BO bílé červenooké a já př. Vrána za BO činčilové.

Jediné co mě mrzí, že několikátý rok nás na CVMK na Moravě poráží členové Slovenského klubu. Tomu bylo i letos, kdy vítězem výstavy se stal př, Spáčil s kolekcí 381,5 b. na BO divoké a titul šampionka na BO bílý červenooký získal př. Škrabal. Je vidět, že na příští roky musíme své králíky lépe připravit, protože vím, že i v našich chovech jsou špičková zvířata.

Samotná výstava probíhala značně ve spěchu, v době konání platilo mnoho opatření a to se projevilo i v organizaci a bylo mnoho zmatků při předání pohárů. Ohledně kvality vystavených zvířat se mělo také projevit avizované vyšší bodové hodnocení, ale dle katalogu je patrné, že se akorát zvýšil počet udělených 94,5 - 95 bodů, ale aby posuzovatel skutečně vyzdvihl zvíře, se opět nekonalo. Jako by se pořád báli dávat ohodnocení 96 – 97 bodů, i když zvíře na to má.  Samotné výsledky pak můžete vidět v katalogu z CVMK.

Za klub jsem velice rád, že jsme prezentovali naše zvířata na této výstavě a dosáhli několika úspěchů. Podrobnější popis vystavených zvířat nejsem schopen hodnotit, kdy jsem výstavu navštívil až na konec při odvozu zvířat.

Za klub jednatel př. Vrána

Můj příběh

Bylo nebylo, v jedné malé moravské vesnici žila dívka, která měla velmi ráda králíky. Ne, na talíři, jak by si mnozí hned představili. Zalíbili se jí pro pocit z pohlazení jejich heboučkého kožíšku, kontakt s nimi byl pro ni relax a únik od každodenních lidských starostí a v neposlední řadě je leckdy považovala za lepší přátele než některé lidi. Již od útlého dětství se s různými králíky setkávala u babiček či doma u rodičů, povětšinou to samozřejmě byla zvířata typu vesnická směska. Vždy ochotně pomáhala s péči o ně a ráda přihlížela, jak rostou malí, jak je králičí máma vychovává a jak se postupem času mění. Chtěla o králících vědět víc, a tak usilovně hledala dostupné informace, kde jen mohla. Nejhorší pro ni byl vždy konec života, ať už to byl králík nebo jiné zvíře. Když byla na základní škole, tak se o králíky u rodičů starala v podstatě už jen ona. Znala svoje králíky velmi dobře, a proto když byl na nedělní oběd králík, většinou dobře poznala který.

"To byl Saša...," zaznělo občas z jejich úst.

Nikdy proti králíkovi na talíři neměla námitek, věděla totiž, že králíci jsou chováni hlavně na maso. Bez toho, bychom tu možná dnes ani žádného neměli. No, snad až na pár lvíčků, teddíků a minilopů nebo jak se to vlastně všechno jmenuje. Ale byla si jistá, že až bude velká a bude moci rozhodovat, tak svůj chov bude dělat naprosto jinak.

Plynula doba, dívka úspěšně dokončila střední školu a nastoupila do práce. Pomalu začínala žít se svým manželem ve svém a tak nastal konečně čas, aby si splnila sen o vlastním chovu králíků. A jelikož chtěla, aby její chov měl určitý řád a smysl, rozhodla se vybrat si jedno z plemen. Jenže jaké? Byla a je jich v nabídce široká paleta. Jako nejlepším řešením v jejím rozhodování se jí zdálo, že bude návštěva na nějaké blízké výstavě. Jednoho krásného zářijového dne navštívila tedy proto místní výstavu drobného zvířectva v Dukovanech. Hned kousek za vchodem upoutali její pozornost robustní tmaví medvídci. Okouzlili ji na první pohled, další klece sice prošla, ale dávno již měla jasno. Její volba tak padla na Belgické obry. Slovo dalo slovo a v oné základní organizaci se stala členkou. Postupem času jí tento styl prohlížení králíků na výstavách zůstal. Zkontroluje belgičáky a že je tam ještě nějaký Český Albín, Novozélandský červený či Tříslový černý občas ani nemá ponětí. U těchto, většinou prvních, klecí zůstává klidně po celou dobu návštěvy. Když se jí pak zeptáte, jestli tam byl na prodej nějaký samec kaliforňáka, tak to asi vědět nebude, ale kdyby jste potřebovali znát její názor na toho třetího samce ve druhé kolekci BO, tak Vám to s největší pravděpodobností sdělí a možná už bude mít i v hlavě představu, na jakou samičku by šel použít...

Doma manžel začal pomalu, ale jistě budovat vhodné kotce pro nové členy hospodářství. První králíkárny dosud bez vyjímky slouží. Začátky občas nebyly vůbec jednoduché. Od mnohých byla odrazována, že si nejdřív měla vybrat lehčí plemeno pro chov, ale dívka se nedala odradit. První výstava úplně nedopadly dle představ, jenže když Vám chybí do mozaiky tolik dílků, tak to prostě trvá, než zjistíme, co a jak. Na výstavě v Sedleci se seznámila s jedním výborným chovatelem, kterému vděčí za hodně. Byl a je jí nejen učitelem, ale i dobrým přítelem.

Zanedlouho se stala členkou Klubu chovatelů BO a pak už to asi znáte. Možná někdy nezapadá do měřítek, možná někdy někdo řekne, že je blázen, ale kdo nemá nějakou opravdu velkou zálibu, která ho činí odlišným od ostatních?

Cení si každého ocenění, které kdy získala na jakékoliv výstavě. Bere to jako díky za to, jak se po celý rok o svoje králíčky stará. A že jim někdy hodně obětuje, netřeba psát. Však to znáte určitě sami.

Belgické obry nechová primárně na maso, ale hlavně pro radost. Občas je má sice v kuchyni, ale trošku jinak než většina chovatelů. Do mrazáku jsou určeni pouze ti, kteří mají vadu, která není slučitelná s využitím králíka ani na mazlíka, takže například minulý rok to byl jeden králík kvůli špatným zubům.

Jelikož každého králíka považuje za jedinečného a chovní s ní zůstávají několik let, tak je pojmenovává. Jména dává různě podle svojí nálady, typu osobnosti králíka, podle slavných lidí nebo prostě podle toho, co ji zrovna napadne. V poslední době začala sledovat turecký seriál, takže noví chovní králíci byli jasní. Kerem, Hande, Özge a Eda. Její velký oblíbenec je Liam Hemsworth. Ne ten herec, ale nádherný typový černý samec vlastního chovu. Prostě radost pohledět.

Bylo nebylo... Uběhlo několik let a ta dívka je pořád zapálená do chovu Belgických obrů, řídí si chov dle svého a jen od několika mála lidí si nechá poradit. Belgický obr se stal její vášní a je neskonale ráda, když potká podobně smýšlející chovatele.

***

Velké díky za trpělivost se mnou a za pomoc s péčí o zvířátka patří manželovi. Bez něj by to všechno nebylo možné.

Mám jedno heslo: Jestli je to důležité, najdeš cestu. Jestli není, najdeš výmluvu.

K belgičákům jsem vždy cestu našla.

Dnešní doba je místy trošku zvláštní, vyžaduje od každého z nás určité úsilí, proto buďme vděční za každý nový den a hledejme radost v maličkostech. Někdy mi připadá, že slovo přítel bývá jen obvyklou frází. Ale tomu by přece tak být nemělo. Změňme to. Ne od nového měsíce, ne od dalšího setkání...prostě teď hned.

Pokud jste došli až sem a článek se Vám líbil, budu jen ráda. Je to stručný výčet toho, jak je to se mnou a belgičáky.  A na závěr ještě otázka: "Jaký je Váš příběh?"

Vaše Lenka Hošková

Proč nekrmit tvrdým pečivem

Jedna z otázek, na kterou se mě někteří začínající chovatele Belgického obra ptají, je: "Proč nekrmím tvrdým pečivem?" Odpověď je zcela jednoduchá. Dle mého názoru tvrdé pečivo rozhodně nepatří zkrmovat žádnému králíkovi. Dieticky mu prakticky nepřinese nic a navíc mladí králíci po odstavu jsou ohroženi možnými následnými trávícími problémy. Tradice krmení tvrdým pečivem je v mnoha chovatelích hluboce zakořeněna a převzata od jejich prarodičů atd., bohužel tato domněnka je špatná, zvláště je-li tvrdé pečivo podáváno králíkům pravidelně a v nevhodných dávkách. Pečivo obsahuje vysoké množství škrobu, který v citlivém trávícím traktu králíka, může zapříčinit problémy. Značným rizikem může být i výskyt plísní v pečivu nebo špatně usušené pečivo. Nevýhodou je také nasávání vlhkosti. Po delší době umístěné pečivo v kotci králíka, přijímá vlhkost ze vzduchu a stává se tak ještě nebezpečnějším.

Během celého nebo skoro celého dne by měl mít králík dispozici kvalitní seno, pokud možno bez prachových částic. Seno by mělo tvořit minimálně 80% denní dávky příjmu krmiva. Zbyla procenta jsou: granule, případně samotným chovatelem namíchaná osvědčená směs, krmná řepa nebo mrkev a zelená píce. Jako pamlsek lze nabídnout větvičky na okus, mrkev a bylinky. Složení této dávky už záleží čistě na každém chovateli. Někomu funguje to a někomu zas něco úplně jiného, ale vždy bychom měli dbát na vyšší podíl vlákniny a vyvarovat se dietetickým chybám a dávat si pozor  hlavně při krmení rizikových skupin králíků (mláďata 2 až 4 měsíc stáří, transport, březost, účast na výstavách). Seno podávám výhradně do jesliček, nikoliv na podlahu kotce, kde může hrozit znehodnocení tohoto krmiva.

A proč je tak důležité, aby chovatel sledoval podíl vlákniny a škrobu v podávaném krmivu? Vláknina je klíčová pro správný chod trávícího traktu a zdraví králíka. Z toho plyne, čím více vlákniny, tím lépe. Za vhodné procento vlákniny v krmivu považuji 15-16%. Králík potřebuje přijímat potravu celodenně a aby jeho trávící trakt byl v podstatě neustále v chodu. Nadměrným nevhodným krmení, tj.tvrdé pečivo a větší podíl škrobu v krmení, se trávící trakt pozastaví. Nedostatečným posunem, pak může začít krmivo kvasit a bobtnat.  Králík může začít být apatický, méně nebo vůbec nežere, straní se a neprojevuje zájem o okolí. Pokud chovatel nezasáhne ihned v zárodku tohoto problému, tak už bývá povětšinou pozdě. Průběh bývá různě rychlý, ale ve většině případů do pár dní králík v bolestech umírá. Nutno podotknout, že ale ani včasný zásah nemusí znamenat jistou záchranu králíka. Proto se snažím dostatečně věnovat množství krmné dávky, abych předešla těmto problémům. Pro chovatele čistokrevných výstavních králíků bývá ztráta králíka o to horší, že tímto může přijít o ty větší a žravější králíky, kteří mají leckdy lepší předpoklady do následného dalšího chovu.

Část chovatelů mi oponuje, že králík si obrušuje díky tvrdému pečivu zuby. Dle mého názoru tomu až tak být nemusí a rozhodně nám pro tento případ lépe poslouží větvičky z ovocných stromů (bez chemického ošetření) nebo delší a silnější stébla ze sena. V momentě, kdy králík přijme tvrdý kousek pečiva, tak je v jeho tlamičce v brzké době rozmělněn slinami a do žaludku už v podstatě dojde nabobtnalý kousek. Zatímco v případě pevného stébla, má králík nejen o zábavu postárano, ale i jeho tělo je nuceno vyvinout větší úsilí pro zpracování a rozhodně v tomto případě nemůže dojít k nadýmání a eventuálním dalším trávícím problémům, které obzvláště pro králíky kolem odstavu, můžou mít fatální následky. Hlavní složkou tvrdého pečiva je většinou pšenice (pominu-li některé ze speciálních výrobků), která je absolutně nevhodná pro zkrmování králíkům a může způsobit problémy v trávícím traktu.  

Nejvhodnějším jádrem pro králíky je oves, který má výborné dietetické vlastnosti a je vhodný pro všechny skupiny králíky. Neobsahuje tolik škrobu a králíci po něm nejsou ani tolik tuční. Králíci jej velmi dobře příjímají. Mladým králíkům pod samicí je možné nejprve nabídnout ovesné vločky, aby si tak lépe zvykli na pevnou stravu.

Dalším zkrmovaným jádrem je ječmen. Výborně se hodí pro výkrm králíků, ale je potřeba hlídat jeho množství v podané směsi. Obsahuje totiž menší podíl vlákniny. Je jím možné krmit králíky cca od 3 měsíce stáří.

Moji králíci dostávají ráno granule nebo směs s granulemi. Množství dle věku a skupiny králíka. Vyžaduji, aby se králík na svoji dávku těšil a aby toto krmení v misce, bylo co nejdříve pryč. Optimálně do půl hodiny. Pak to znamená, že králík dostává správnou dávku, nebude překrmen a je zdravý. Celodenně mají k dispozici seno a vodu a jejich stav 2x denně kontroluji. Považuji za nesmírně důležité, že moji králíci již před svým pravidelným příjmem jadrného krmiva, mají k dispozici seno. Pro chovatele může být velkou chybu nejprve nabídnout jádro, na které se někteří mladí silnější jedinci doslova vrhnou a až poté si samozřejmě nabídnout ze sena, které jim bylo dáno současně s jádrem. Králík je mslný, takže sám od sebe určitě nebude žrát nejprve seno. Kojícím samicím přilepšuji a více si hlídám krmnou dávku. Pokud má samice méně mléka podávám jí kočičí mléko, které se mi velmi osvědčilo. Ale pokud to u samice není ojedinělá záležitost, tak ji následně vyřadím z chovu. Jako pamlsek dávám občas vhodný kousek mrkve a větvičky na okus. Snažím se ke králíkům přistupovat indivuálně, abych mohla například změnit krmnou dávku dle potřeby daného zvířete a předešla tak zdravotním problémům. Věřím, že tímto způsobem lze eliminovat nejen případné dietetické problémy v chovu.

Tento článek by měl sloužit jako zamyšlení a možná i jako inspirace pro hlavně začínající chovatele Belgických obrů. V časopisech a na internetu se nachází nepřeberné množství článků, bohužel v části z nich jsou nepravdivé informace, část článků je psána osobami, které králíky nechovají a nemohou tak prakticky znát všechna zákoutí chovu a další část je psána tak, že laik nemá šanci pochopit, co mu pisatel chce sdělit, protože použil velké množství cizích pojmů a tabulek s procenty, které začátečníkovi nic neřeknou a přejde je jen pohledem. Pokud se najde jeden jediný chovatel, který najde v mém článku postřeh, který zavede do praxe a který zlepší život jemu i jeho králíkům, pak můj čas strávený s ním měl smysl. 

Vaše Lenka Hošková

Zpráva registrátora klubu BO – př. Krátký